Švýcarsko, 2. pokus (20.8. - 27.8. 2010, 2677 km)

K jezeru Bodensee to máme necelých 600 km, tak volíme přesun po dálnici a vyrážíme až v 10 hodin. Cílem je kemp v Arbonu, který sice není není tak líbivý jako název městečka, ale druhý den si lepšíme náladu výletem do Konstanz. Procházka po městě je příjemná, krásná vyhlídka z věže Münsterturm neodolatelná a návštěva domu M. Jana Husa je samozřejmostí.

Na mapě vypadá cesta z Arbonu do Grossaffolternu výborně. Vzdálenost 250 km není zase tolik a vyrážíme po žlutých i červených silnicích. Je nám divný, že nepotkáváme moc motorek a po pár hodinách se ani nedivíme. Cesta přes tuto část je rychlejší na oslech, kteří hejkaj kolem a jen co se člověk alespoň trochu rozjede, brzdí ho po pár metrech další vesnice.

Do cíle ale dorážíme a v den následující, cestou na průsmyky, kupujeme s hořkostí dálniční známku. Vím, přeci nejedem do Švýcar zkoušet jejich dálnice, ale po nájezdu je mi hned jasný, kde ti ostatní motorkáři jsou. Přesuny za 40 franků po Autobahn a pak jen kochačka na těch správných silnicích a průsmycích. Nebudu to popisovat, je to RÁJ...

Projeté průsmyky: Grimselpass (2165), Furkapass (2436), St. Gotthard (2091), Nufenenpass (2478), znovu Furkapass a Sustenpass (2224)

Aby jsme zatáček neměli málo, odbočujeme z cesty k jezeru na další, ne tak známý, Jaunpass (1508). Po projetí průsmyku okouknem hradby Gruyéres a konečně vjíždíme k Ženevskému jezeru. Na první dojem je vidět trochu více luxusu a okolí připomíná středomoří.

Přesouváme se přes centrální Švýcarsko více na východ krajem Wilhelma Tella. Ve městě Altdorf využíváme lanovku a kocháme se výhledem na Urnersee. Do kempu v Murku dorážíme k večeru, ale po dalším překonaném průsmyku Klausenpass (1952).

Velké malé město Walenstadt procházíme během chvilky a po vyhnání "masovým vrahem" z pozemku na procházce kolem jezera zacházíme do tajemné uličky v lese. Neoznačená, ničím zajímavá cesta mě ale stále táhne dál nad jezero, kde narážíme na opuštěné doly. Z venku nás zdraví jen malá značka se zákazem, tak neváháme a jdem poznat místní,-). Asi byli na obědě, pač nepotkáváme nikoho.. Prostory to jsou mocné.

Po večerní koupačce v jezeře se začínají ze západu hnát mraky a ty nám nakonec překazí plán zůstat na dovolené ještě o den více. Ráno za pěkného deště balíme a vracíme se přes Mnichov, Regensburg a Plzeň domů.